Cirkadiánní systém aneb posviťme si na modré světlo část 1.

POSVIŤME SI NA MODRÉ SVĚTLO

Problematika vlivu modrého světla na spánek a na naše zdraví je poměrně nová, ale pro náš spokojený život zásadní. Pojďme se podívat na to, jak můžeme pracovat a spát kvalitně, i když je modré světlo kolem nás.

Co se dozvíte?

• Co je to cirkadiánní rytmus a jak funguje v našem životě.
• Co je to modré světlo, jak ovlivňuje náš denní i noční život. 
• Je modré světlo nebezpečné?

CIRKADIÁNNÍ SYSTÉM

Cirkadiánní systém jsou, zjednodušeně řečeno, naše vnitřní (biologické) hodiny, které se řídí 24hodinovým cyklem spojeným se střídáním dne a noci. Cílem cirkadiánního systému je synchronizace tělesných procesů, mezi které patří např. spánek, regenerace, spalování tuků, či růst svalů. Centrem tohoto systému je mozek, který vysílá signály do ostatních částí těla a orgánů. Ty mají své vlastní (periferní) hodiny. Informace o světelném záření získáváme skrze náš zrak. Ve dne převládá modrá složka slunečního spektra, která dává mozku signál o tom, že je den. Naopak západ slunce se pojí s červenou a oranžovou barvou a naše tělo tak dostává informaci o tom, že je noc.

NA LOVU V KUCHYNI      

Lidé se objevili na Zemi před 3 miliony let, oheň začali využívat přibližně před 800 lety a od objevení žárovky uběhlo teprve 150 let. Po většinu historie jsme neměli zkušenost s modrou světelnou složkou ve večerních a nočních hodinách. Jediným světelným zdrojem v noci byl oheň, který nevyzařuje modrou část světelného spektra. V minulosti člověk ve dne pracoval a lovil a v noci odpočíval. Miliony let evoluce nelze změnit lusknutím prstu, ani vynálezem elektřiny. V dnešní době může člověk pracovat (žárovka) i „lovit“ v noci (lednice). Až po roce 2000 se objevují televize a mobilní telefony s výraznou modrou světelnou složkou. Kvůli nočním směnám je nucen odpočívat přes den a pracovat v noci pod umělým osvětlením. V současnosti proto dochází ke konfliktům mezi jednotlivými vnitřními hodinami. I v noci jsme totiž vystaveni modrému záření (LED žárovky, televize, mobilní telefony atd.). Pokud se tak stane, naše tělo dostává signál, že je stále den. Dochází i k narušení spánku, během kterého probíhá celá řada opravných procesů.

„JÁ PROSTĚ BEZ TELEVIZE NEUSNU“

Jistě jste už od někoho slyšeli podobnou větu, případně „po třech pivech se mi spí nejlépe.”  Ano, to může být pravda, ale u spánku je zásadní kvalita, nikoliv kvantita. Během spánku probíhá celá řada opravných procesů (ovlivňujících např. růst svalů, nebo také spalování tuků). Ty jsou narušeny právě rozhozenými biologickými hodinami. 

Naše usínání je ovlivněno délkou bdění (dojde k únavě mozku) a cirkadiánními hodinami. V ideálním případě by se měl člověk cítit ospalý každý den ve stejnou dobu a taktéž se ve stejnou dobu budit bez nutnosti budíku. Cirkadiánní rytmy (biologické hodiny) také regulují hladinu hormonů. Mezi ně patří např. růstový hormon důležitý pro svalový růst, dále pak leptin a ghrelin, hormony spojené s pocitem hladu a sytosti. Velmi důležitý hormon je melatonin, který podporuje nejen spánek, ale pozitivně ovlivňuje naši imunitu, jde o přirozený antioxidant. Modré světlo v noci výrazně potlačuje vytváření melatoninu a narušuje samotný spánkový proces.

MODRÉ SVĚTLO A NAŠE ZDRAVÍ NEJEN V „DOBĚ CORONAVIROVÉ“

Působení modrého světla mimo dobu, na kterou je lidské tělo navyklé, je považováno za jednu z hlavních příčin civilizačních nemocí, jako jsou psychiatrická onemocnění (včetně depresí a spánkových poruch), kardiovaskulární nemoci, obezita, diabetes a zejména celá řada forem karcinomů. V současnosti se dostává do popředí snaha o řešení problémů, jako je např. celosvětové světelné znečištění (světelný smog), které ovlivňuje nejen všechny živočichy na planetě, ale také rostliny. Také se zkoumá souvislost mezi pracovníky v nočních směnách a výskytem určitých nemocí (především cukrovka a nadváha).

Pro většinu domácností představuje večerní sledování televize rituál, který negativním způsobem ovlivňuje naše zdraví. Hynek Medřický, který se problematikou modrého záření a melatoninu zabývá, správně konstatoval, že narušení uvolňování melatoninu modrým světlem nebolí, a proto není patrné. Jde o poměrně nový fenomén, se kterým se lidé dříve nesetkávali. Do budoucna lze hovořit o pandemii spojenou s nedostatečnou produkcí melatoninu a s tím spojenými důsledky.

Cirkadiánní rytmus ovlivňuje:

• činnost trávení a metabolismus makroživin
• absorpci a využitelnost jednotlivých živin
• ukládání a spalování tukové tkáně
• hormony ovlivňující celou řadu tělesných funkcí
• bazální metabolismus a výdej energie, např. při sportu, a to vše souvisí nejen s hubnutím, ale celkově s naším zdravotním stavem.

Z předchozího textu je patrné, že zachování správné funkce cirkadiánního systému je zcela nezbytné pro udržení dobré fyzické i duševní kondice. Existuje základní premisa: světlo během dne má pozitivní účinky na naši vitalitu a fyziologické funkce, světlo v noci funguje naopak, má účinky negativní.                                                                                                                           

Současná pandemie koronaviru ukázala, že diabetes a obezita jsou vedle věku druhým nejrizikovějším faktorem, jenž ovlivňuje průběh onemocnění COVID-19 a je spojen s vyšší úmrtností. To lze mimo jiné vysvětlit vyšší tělesnou zánětlivostí a nedostatkem melatoninu, silného tělesného antioxidantu. V současnosti je pro naše tělo složité poznat, kdy vlastně začíná noc. Kolem nás se nepřetržitě svítí a o přirozeném soumraku nemáme ani ponětí. Pro naše zdraví je důležitá pravidelnost. Je potřeba striktně a bez výjimek dodržovat časový režim vstávání, usínání a příjmu potravy. Zde je důležité zmínit, že cirkadiánní rytmus ovlivňuje tělesné funkce nezávisle na spánku, ačkoliv spánek samotný má na tělo též svůj vliv. Příkladem je spánek ve dne, po noční směně. Člověk si “odpočine”, ale tento spánek „rozhodí“ naše biologické hodiny a během něho nemusí zákonitě proběhnout všechny opravné procesy, které během spánku v noci běžně probíhají.

Zapamatujte si

• Cirkadiánní systém (naše biologické hodiny) funguje u každého člověka individuálně a je dán historicky.
• Na cirkadiánní systém má vliv střídání dne a noci, které zvláště v posledních letech ovlivňuje také modré světlo.
• Modré světlo (při nadbytečném působení) může mít negativní vliv na náš spánek.
• Světlo během dne má pozitivní účinky na naši vitalitu a fyziologické funkce, světlo v noci funguje naopak, má účinky negativní.                                 

Jaké jsou zásady pro správné fungování cirkadiánního systému? O tom si povíme v příštím článku.